Rozhodnutí zdůvodnil tím, že veletrh je otevřený všem, kdo dodržují ústavní principy a bojují za otevřenou společnost. Jen ruská nakladatelství a ruské státní organizace v Lipsku zastoupeny nebudou.
“V přístupu k Rusku je to de facto tak, že žádné ruské nakladatelství ani žádná ruská státní organizace se na veletrh nepřihlásily, takže jsem na to nemusel reagovat,” přibližuje Zille. “Pokud by se tak ale stalo, ruskou státní organizaci bychom na veletrhu nedovolili. Soukromá nakladatelství však ano,” vysvětluje.
Podle Zilleho spousta Rusů vydává u německých nakladatelů, neboť žijí v Německu či jiných evropských zemích, často v exilu. Někteří ruští spisovatelé mohou do Lipska přijet přímo z Ruska, pokud jim to situace umožní a dostanou-li od svých nakladatelství pozvánku. “V Lipsku to tedy bude tak, že se zde ruští a ukrajinští autoři a autorky budou potkávat. Nebudeme je ale uzavírat do jejich vlastních panelových debat,” objasňuje šéf veletrhu.
Připouští, že mohou nastat citlivé situace. “Jsme otevřený veletrh a nechceme omezovat autory, kteří bojují za otevřenou společnost a kteří proti situaci v Rusku a válce na Ukrajině zvedají hlas,” vysvětluje Zille. Jako příklad jmenoval padesátiletou ruskou básnířku a esejistku Mariji Stěpanovovou, která v Lipsku obdrží Cenu za evropské porozumění. Stěpanovová je v německých literárních kruzích známá, vloni na podzim v Berlíně se svou německou překladatelkou Olgou Radetzkajou převzaly literární a překladatelskou cenu Brücke Berlin za knihu Památce paměti. Tu pro změnu v českém překladu Aleny Machoninové zveřejnilo nakladatelství Akropolis.
Lipský knižní veletrh letos připravuje ukrajinský program, který organizují a financují pobočky německého Goethe-Institutu v Kyjevě a Mnichově. Chybět v Lipsku nebude ani ukrajinský stánek. Oliver Zille však avizuje, že konečný seznam ukrajinských účastníků vzhledem k válce na Ukrajině zatím není hotov. Očekává, že dorazí mimo jiné ukrajinská básnířka a spisovatelka Oksana Zabužko nebo autorka Táňa Maljarčuk.
Stejnou pozornost jako Rusům, kteří hájí otevřenou společnost, chce veletrh věnovat běloruským autorům. “To je rovněž důležité téma, na které nesmíme zapomínat. Běloruští autoři proto na veletrhu budou, například Světlana Alexijevičová,” zmiňuje Zille disidentku a držitelku Nobelovy ceny za literaturu z roku 2015.
Alexijevičová otevřeně podporuje dodávky zbraní k obraně Ukrajiny. Protože ji pronásledoval režim běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, musela se uchýlit do Německa, kde žije. Od zatčení ji v září 2020 na vrcholu protestů v Minsku uchránili unijní diplomaté včetně velvyslanců Česka a Slovenska. Ti tehdy pobývali v jejím bytě, aby režimu znemožnili zasáhnout.
K omezování účasti na veletrhu Oliver Zille říká, že je to složité téma, neboť mnohé kontroverzní autory či nakladatele chrání svoboda slova a ústava. “Dokud dodržují německé zákony a nejsou oficiálně zakázáni, tak se v zásadě mohou veletrhu zúčastnit,” vysvětluje Zille. Veletrh i kvůli tomu ale zavedl nový formát nazvaný Fórum otevřené společnosti, kterým se hodlá vyslovit proti nenávisti. Lipský knižní veletrh se uskuteční od 27. do 30. dubna, letošní ročník bude první plnohodnotný od vypuknutí pandemie nemoci covid-19. Chybět nebude ani Česká republika, která se tradičně účastní i doprovodného festivalu autorského čtení Leipzig liest, v překladu Lipsko čte.
